"Trpěli jsme, když význam odpovědí novináři trochu poupravili," vzpomínal Petr Batěk

Petr Batěk je divadelní a filmový herec, muzikant, ale také bývalý novinář – redaktor zpravodajství Českého rozhlasu. Má tedy, jak říká Eva Jurinová na svých hodinách moderování, obojí, co by měl dobrý moderátor z umu novináře i herce těžit – dobrý projev, ale má i ´co říct´. Požádali jsme ho, aby se v naší anketě, kde hovoří osobnosti o zkušenostech s novináři, a novináři o zkušenostech s osobnostmi, s námi podělil o své zážitky.

Jaký byl Váš první rozhovor s novináři?

První rozhovor s novináři byl v souvislosti s mou první hudební skupinou Tudor. To byla black metalová formace s pečlivě připravenou image. Byli jsme tehdy ostří hoši a s novináři jsme mluvili v jinotajích a hádankách. Dost nám vadilo, když nebyl dodržen správný slovosled odpovědí, protože na všem strašně moc záleželo (úsměv). Pamatuji si, že jsme trpěli, když význam odpovědí novináři trochu poupravili. Myslím, že jsem v té době dával rozhovorům až příliš velký význam. Což ale neznamená, že bych je v současnosti podceňoval. Zkrátka první rozhovor byla velká událost, na kterou jsem se pečlivě připravoval.

Máte nějakou veselou nebo smutnou historku s novináři?

Shodou okolností jsem se později sám stal redaktorem Českého rozhlasu, takže mám více veselých historek z druhé strany… Pamatuji si, že mě poslali udělat rozhovor s bezdomovci. Šel jsem na hlavní nádraží v Plzni a rozhlížel se… Přemýšlel jsem, kde začít, když vtom mě oslovil jeden z bezdomovců sám. Požádal mě o peníze na polévku. Řekl jsem mu, že dostane peníze, ale že za to musí se mnou udělat rozhovor. Ten člověk asi minutu přemýšlel a pak na ten obchod kývl. Byl to jeden z nejniternějších rozhovorů, které jsem s mikrofonem v ruce udělal.

Čím Vás novináři štvou?

Novináři mě štvou většinou svojí neprofesionalitou a nedostatkem objektivity. S tím souvisí i to, že nedrží své slovo. Mají většinou velký problém poslat rozhovor k autorizaci a potom poslat ke kontrole závěrečnou verzi. Také většina novinářů přistupuje k lidem pouze jako k objektu své tvorby. V podstatě se nesnaží pochopit toho, kdo jim odpovídá. Vím, že v dnešní době není na nic dostatek času, ale stejně bych novinářům poradil, nejprve si s dotazovaným popovídat a snažit se téma pochopit. V takovém případě se totiž nebude stávat, že si novinář bude počínat jako slon v porcelánu a svou prací spíše škodit, než pomáhat.

Text: Jana Jechová, Foto: archiv Petra Baťka

Rozhovor byl veden v roce 2013 pro SeeMedia, zveřejňujeme ho v rámci výběru ´the best´ z našeho archviu.