Karnevaly, masopusty, fašanky nebo jak se tomu říká i na některých místech na Moravě, ostatky, se konají po celém světě.
Test: Vítězslava Jabůrková
Zatím co někde oslavy začaly, jinde je jim už konec.
Kde se to vlastně všechno vzalo?
Původ slova Karneval pochází z latiny. „Carne, vale“, tedy „Maso, sbohem“.
Již od 12. století doba chtíče a obžerství předcházela 40 sytým dnům půstu. Vznikaly jakési hry a role, aby ilustrovaly, jak je byl člověk uvězněn ve svém chtíči a žil jako jakýsi „popírač boha“ nebo blázen. A protože se v minulosti přísně dodržovala pravidla postní doby, kdy maso, tuk a mléko byly tabu, má bujarost těchto pošetilých dnů skutečné pozadí a tradici.
Masopustní zábavy jsou různé, ale mají stejný cíl, vypustit páru před půstem a užít si posledních pár týdnů do jara spoustu legrace.
Městy proudí barvy všech odstínů a lidé chodí nezvykle oblečeni do všelijakých bláznivých kusů oděvu. Ve vzduchu se vznáší dobrá energie a ze všech koutů je slyšet smích a veselí.
Jak se říká „mnoho lidí a mnoho národů, mnoho zvyků a názorů“. To platí i s pověrami a tradicemi. Co mají ve zvyku v Čechách a na Moravě, nemusí platit tady v Německu.
Srovnávám to právě s Německem, protože je to země, kde právě žiju a jsem přímý účastník těchto krásných tradic.
Na Moravě se doba do Tří Králů počítá jako ještě Vánoční čas, od Tří Králů do Popeleční středy je podle tradice doba spjatá se zábavymi, masopusty a zabíjačkami. V listopadu se slaví jen na svatého Martina – svatomartinské hodování a od prosince je doba adventů, což platí i v Německu.
Jen doba masopustů a fašanků začíná už v listopadu. Přesně v den 11. 11. v 11,11 hodin a 11 sekund je slavnostně na některých místech v Německu zahájena doba veselí.
K těmto oslavám neodmyslitelně patří i pochody a průvody, návštěvy lidí a společenských akcí.
V Německu se první fašankový nebo chcete-li masopustní průvod konal v roce 1823 v Kolíně nad Rýnem, kde byla hlavním symbolem loď, řízená blázny – „loď bláznů“, která vezla pasažéry do záhuby. Na konci karnevalového průvodu byla loď zapálena a zničena.
V Čechách a na Moravě jsou už ve 13. století zmínky o masopustu, jako o lidových zábavách. Oslavuje se konec zimy, konec plesů a bálů. V tento prožitkový čas jsou obvyklé svatby nebo zabíjačky. Příroda odpočívá a lidé se připravují na nový hospodářský rok. Někde se pochovává basa, někde se tančí takzvané „mečové tance“. V průvodech, které prochází vesnicemi nesmí chybět medvědi, kobyly, báby, slaměňáci nebo smrtky.
V průvodech jsou si země podobné. Konají se většinou týden před popeleční středou, prochází středem měst v kostýmech, které mají stejně jako na Moravě, zahnat zimu. Jen v maskách se trochu liší.
V Německu je mnoho spolků, které mají své vlastní podoby kostýmů. Mnohdy se dědí z generace na generaci.
Velmi oblíbené jsou dřevěné masky čarodějnic, čertů a bláznů. V Bavorsku jsou oblíbené zvonky, zvony, rolničky a podobné zingerlátka. Oslavám se taky říká „Míchání zvonků“. Lidé s děsivými dřevěnými maskami na tvářích, velkými kravskými zvonci na zádech, v kožených kalhotách nebo v tradičních karnevalových kostýmech.
Státní svátky v Bavorsku, spojené s fašinkem se nazývají trochu jinak než ve zbytku země. Například „nesmyslný čtvrtek“, „uprchlý pátek“ nebo „smolná sobota“.
Jen popeleční středa zůstává všude stejná. Zima se tady vyhání ohněm a strašidelnými stvořeními.
Ať na Moravě nebo v Německu si to lidi uživají.
Tady v Německu se snaží tyto tradice udržet a myslím, že se jim to i daří. Města jsou v týdnu největšího fašanku „Faschankswoche“ opravdu plné lidí a je to tady jeden z těch největších slavností.
I já jsem vyrazila s dětmi ze školky a vlastně s celou školkou skrz celé městečko a měly by jste vidět, jak se auta ráda zastavovala. Je to radost dívat se na děti v maskách s mávajícími praporky. Ty jsme samozřejmě vyráběli sami.
Obyvatelé žijí těmito tradicemi. A spousta z nich drží i půst, který má trvat 40 dní. Půst drží všelijak. Alkoholový, čokoládový, cigaretový nebo auto půst, tedy 40 dní bez auta, cigaret a alkoholu.
A co mají ještě ty dvě země společného? Koblihy. Jsou velmi oblíbené jak v Čechách a na Moravě, tak i v Německu. Jsou výborné, s různým plněním a spoustou bílého cukrového prášku na vrchu.
Je jedno, jestli je doba masopustu nebo ne. Člověk by se měl radovat každý den svého života. Každý den by měl být něčím zajímavý.
Komentáře
Okomentovat