"Babiš nás v Metru neovlivňuje, jistíme se proti tomu i díky ČTK. Nejsme jediné médium, které vlastní nějaký bohatý člověk se svými zájmy," říká Pavel Urban, editor deníku Metro v exkluzivním rozhovoru pro náš online magazín. Pavel Urban dnes působí jako editor a redaktor v deníku Metro, dříve zastával post šéfredaktora televizních časopisů vydavatelství RF Hobby či byl sportovním redaktorem a poté i editorem v tiskové agentruře Mediafax. Dnes vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze, kterou sám před patnácti lety vystudoval. Ve volném čase soudcuje na mezinárodní úrovni ženský lakros a vzdělává začínající rozhodčí v Česku i v Evropě. Text: Jane Frank Jak ses dostal k novinařině? Co bylo tvým hlavním impulsem? Bavilo mě a stále baví zjišťovat nové informace nebo se lidí ptát na jejich příběhy a pak to předávat ostatním. Přestože cestě k novinařině toho moc nenasvědčovalo - jsem introvert a studoval jsem obchodní akademii - přes tetu a jednu její kamarádku z turisti

Jan Homolka je fotbalový a hokejový komentátor, nyní šéfkomentátor, na stanici O2 TV SPORT, kde je už od jejího vzniku. Předtím působil deset let jako komentátor Eurosportu a zprávař na Frekvenci 1. Jeho alma mater je Vyšší odborná škola publicistiky v Praze.  Autor článku: Filip Hedrich Jak jste se dostal ke komentování? Byl to Váš sen? A měl jste nějaký vzor?  Sen je asi až moc silné slovo. Hrával jsem fotbal a věděl jsem, že mě do hloubky nezajímá moc jiných věcí než sport. Takže jsem chtěl a musel dělat něco kolem sportu. Jen bylo otázkou, zda budu hráč, rozhodčí, trenér, mluvčí nebo něco jiného. Komentátor mě napadl až opravdu v době, kdy jsem si poprvé sedl za mikrofon. Od první minuty mi pak ale bylo jasné, že to je to, co chci. Nicméně do téhle chvíle jsem nečekal, že to budu schopný dělat, ale nějak se to sešlo. Koukal jsem na všechny sporty, odmala jsem to hltal, ale vzor jsem asi neměl. Poslouchal jsem ty lidi a byli pro mě borci, ale že bych si řekl, že chci být ten nebo on

  Vojtěch Mikulík je YouTuber, který úspěšně vede dva kanály, každý na jiné téma. Jeden zaměřený na fotbal, kde už nasbíral 115 tisíc odběratelů, druhý na svět Harryho Pottera, kde na tlačítko "odebírat" kliklo už přes 60 tisíc věrných diváků. Čím začínal? Očekával takový úspěch? A mají komunity na obou kanálech něco společného?  Autor článku: Filip Hedrich Jak vzpomínáš na své YouTube začátky? S čím jsi do tvorby videí šel?  Já už na YouTube tvořil dlouho před tím, než nějaký můj projekt výrazně uspěl. Začínal jsem parodiemi na Pata a Mata, které byly dřív populární. Pak jsem si v roce 2011 založil kanál na Let´s playe, kde jsem něco občas nahrával až do roku 2015. Neměl jsem asi vytyčený nějaký konkrétní cíl, jen jsem prostě doufal, že moje videa začne sledovat víc lidí. Kdysi jsem si říkal, že tisíc zhlédnutí na videu by bylo skvělé. Takový tajný sen bylo mít 100 000 odběratelů.  Kdy ti začalo docházet, že by tvá videa mohla mít úspěch? Bylo nějaké video přímo zlomové? Kd

Jan Podroužek je novinář a vedoucí fotbalového oddělení deníku  Sport. Kromě toho je jednou z hlavních tváří úspěšného fotbalového  podcastu Ondřeje Novotného KUDY BĚŽÍ ZAJÍC. Autor článku: Filip Hedrich Mohl byste popsat svoji cestu v médiích? Od úplných začátků až po post vedoucího fotbalového oddělení deníku Sport?  Začínal jsem ve Sportu v létě 2010 jako elév formou povinné praxe v médiích, kterou jsme měli udělenou na studiích. Kdo by si ji nezařídil, letěl by, nemohl by pokračovat ve studiu. Mělo to trvat zhruba měsíc, po něm se mě můj předchůdce, vedoucí oddělení Ondra Škvor zeptal, jestli nechci pokračovat dál. No jasně, že jo… Pomáhal jsem s anketami, později za pár měsíců mě začali kluci posílat na fotbal do Příbrami, Teplic, Mladé Boleslavi. S bývalým kolegou Radimem Trusinou jsme rozjeli přílohu Český fotbal o nižších soutěžích. Radim se pak o mě staral nejvíc a hodně mi pomáhal. A pak se to postupně rozjíždělo víc a víc. Později jsem pomáhal s psaním o Spartě - to trvalo,