Článek je převzat z oficiálních stránek projektu o britské libře. Ponecháváme v původním znění, přeložen do češtiny, zdůrazňujeme pasáže, které stojí za povšimnutí a diskusi.
Proč potřebujeme digitální libru?
Jaké výhody by mohla digitální libra nabídnout spotřebitelům? Proč je důležité zkoumat různé případy použití pro úspěšné zavedení této měny? Tyto otázky spolu s dalšími relevantními aspekty tvoří jádro našeho aktivního zkoumání.
Centrální banky se v současné době zabývají vývojem digitálních měn (CBDC), které získávají na významu v kontextu rostoucí popularity různých digitálních plateb, včetně kryptoměn, stablecoinů a tokenizovaných komerčních vkladů. Koncept maloobchodního CBDC, a zvláště digitální libry, získává značnou pozornost nejen ve Spojeném království, ale po celém světě. Úspěšná implementace však bude záviset na identifikaci konkrétních případů použití, které osloví různé subjekty, včetně vládních agentur, finančních institucí, soukromého sektoru a jednotlivců.
Pracovní tým Use Case, který spadá pod Digital Pound Foundation, byl nedávno sestaven za účelem definování cílů, výsledků a pracovních postupů. Tým je veden zkušeným odborníkem Williamem Lorenzem a má podporu od firem Electroneum, Herbert Smith Freehills, Modulr, OneStep Financial, Quant a Ripple.
Důležitost hledání zpětné vazby a porozumění různým perspektivám zúčastněných stran je zcela zřejmá. Právě proto pracovní skupina uspořádala dne 28. června osobní diskuzi u kulatého stolu.
Účastníci tohoto setkání byli nejen zástupce členských organizací DPF, ale také externí účastníky a pozorovatele z řad ministerstva financí, daňového a celního úřadu, společností Visa, FIS a NatWest Group. Následující text klade důraz na klíčové body této diskuse a zpětnou vazbu, která v průběhu jednání zazněla.
Překonání propasti mezi fyzickou hotovostí a CBDC
Jeden z klíčových problémů souvisejících s CBDC se týká srovnání fyzických a komerčních peněz s touto novou digitální měnovou formou. Jaký je rozdíl v fungování nových peněz oproti těm stávajícím? Je důležité si uvědomit, že fyzická hotovost (veřejné peníze) jsou plně krytá centrálními bankami, což je činí nejspolehlivějším platebním prostředkem. Naopak komerční banky (soukromé peníze) nesou riziko spojené se selháním samotné banky. Tento rozdíl má zásadní význam.
CBDC, podobně jako fyzická hotovost, jsou plně zajištěné centrální bankou, což z něj činí bezpečnou formu peněz. V digitalizujícím se světě je důležité zkoumat, jak udržet přístup k této bezpečné formě peněz, zejména tam, kde se upadá akceptace hotovosti. CBDC nejsou zcela novou měnou, spíše představují nový způsob prezentace fyzické hotovosti. Pro úspěšné přijetí CBDC je klíčové informovat veřejnost o podobnostech s tradiční hotovostí, zabezpečení a způsobu užití, který buduje důvěru a respektuje soukromí.
Nesmíme zapomenout, že bez ohledu na formu peněz musí centrální banky sledovat inovace na trhu, aby udržely krok s poptávkou po digitálních penězích podporovaných bankou. Jinak by se mohla poptávka i volba způsobu platby omezit, což by mohlo ovlivnit finanční stabilitu.
Role finančních institucí a organizací soukromého sektoru
Finanční instituce a subjekty soukromého sektoru hrají klíčovou roli v procesu adaptace k novým formám digitálních peněz, včetně CBDC. Zásadní je porozumět různým rizikovým profilům, charakteristikám a inovačním příležitostem. Ovlivní to směřování platebního odvětví v rámci nových regulací a účastníci budou muset upravit své obchodní strategie podle této nové dynamiky.
Po stanovení směru je důležité vytvořit aplikace a služby, které rozšíří základní funkce CBDC a digitálních peněz. Tyto aplikace jsou obdobou stavby a provozu vlaků na nových vlakových tratích poskytujících digitální peníze, ať již jsou vydávány centrální bankou, komerčními bankami nebo jinými finančními institucemi.
V oblasti digitálních peněz v soukromém sektoru se otevírají nové příležitosti pro inovace. V rámci britského CBDC budou klíčovými hybateli inovací poskytovatelé platebních rozhraní (PIP) namísto centrální banky. Skupina odborníků identifikovala potenciál různých scénářů využití CBDC a jiných forem digitálních peněz. Díky novým technologiím mohou být realizovány funkce, které jsou v současné době obtížně dosažitelné. To může zahrnovat například rozdělení plateb tak, aby část šla třetím stranám (jako například agentům nebo HMRC), možnost postupného placení účtů podle reálného využití (například platby za energii či streamovací služby), chytré platby, které se automaticky uvolní po splnění určitých kritérií nebo dokončení úkolu, a efektivnější zpracování drobných plateb, jejichž provádění často nesmírně zdražuje. Jak jsme již dříve zmínili, inovace budou vycházet z komerčního sektoru a budou motivovány touhou řešit skutečné problémy a zároveň generovat příjmy.
Projednávání konkrétních scénářů využití CBDC bylo velmi inspirativní. Diskutovali jsme o tom, zda se zaměřit pouze na fyzickou hotovost nebo otevřít široké spektrum možností pro tuto novou formu centralizované digitální měny. Nakonec jsme se skupinou přiklonili k druhé možnosti. Nyní je ideální čas pro inovace a digitální povaha těchto peněz by měla umožnit přístup k novým příležitostem, které by se naskytly při zavedení digitálního měnového prostředku centrální bankou.
Navrhovaná omezení držení CBDC přidávají další zajímavý rozměr při identifikaci vhodných oblastí pro využití.
Analýza použití digitální měny v maloobchodě
Cesta k úspěšnému přechodu z tradiční hotovosti na digitální peníze spočívá v prezentaci digitální libry jako přirozeného pokračování. Klíčové je, aby tento krok neohrozil důvěru veřejnosti v centrální banku. S postupující digitalizací je evidentní, že každodenní život se mění, avšak v případě peněz přetrvává opatrnost vůči novinkám. Abychom podpořili rozšíření digitální měny, je nezbytné uvést konkrétní příklady, jak digitální platby mohou efektivně zlepšit stávající situaci.
Klíčovým úkolem je identifikovat a provést tyto modelové scénáře v bezpečném testovacím prostředí. Nedávno spuštěný projekt Rosalind, vzniklý ve spolupráci mezi BIS a Bank of England ilustruje inovativní využití digitálních peněz v maloobchodě.
Podobně DPF aktivně prezentuje a analyzuje klíčové případy použití, které oslovují širokou veřejnost. Cílem je vyvinout uživatelsky přívětivé pilotní projekty, které demonstrují použití digitální libry v praxi a zároveň zvýšují povědomí o jejích výhodách a dalších aspektech.
V nedávné aktualizaci pracovní skupiny DPF byly zdůrazněny čtyři základní témata případů použití, jež mohou posloužit jako hnací síly pro přijetí digitální libry ve Spojeném království. Tyto případy mají za cíl ukázat inovativní potenciál nových forem digitální měny, kde efektivita a programovatelnost budou hrát klíčovou roli při podpoře přijetí. V rámci tohoto úsilí je důležité věnovat pozornost vhodnému vyprávění a volbě výrazů, která jasně předávají funkční výhody bez způsobení zmatku či obav.
Jako příklad můžeme uvést odlišnost mezi konceptem “programovatelných plateb” a “programovatelných peněz”. Zatímco u programovatelných peněz jde o kontrolu nad tím, na co lze konkrétní formu peněz použít, toto není momentálním záměrem. Přesto i v rámci současného platebního prostředí existuje určitý stupeň programovatelnosti.
Jeden z možných scénářů by mohl spočívat v nákupu zboží, kdy platba bude automaticky převedena prodejci pouze tehdy, pokud bude zboží doručeno včas a odpovídat inzerovanému stavu. Kombinace této technologie s tokenizací fyzických aktiv by mohla lidem umožnit provádět nákupy a prodeje zboží a aktiv rychleji, levněji, spravedlivěji a s větší mírou transparentností.
Diskuse u kulatého stolu potvrdila správné směřování činnosti pracovní skupiny, která se zabývá případy použití DPF, a přinesla do jejích konceptů některá vylepšení. Práce na detailním popisu klíčových případů použití v maloobchodě a způsobu, jakým lze tyto případy jasně a srozumitelně představit občanům Spojeného království, bude nadále probíhat. Hlavním cílem pracovní skupiny je poskytnout komplexní popis vybraných případů použití, které rezonují s výše zmíněnými tématy.
Tím umožní členským organizacím DPF, vládním agenturám, finančním institucím a dalším soukromým subjektům spolupracovat na rozvoji těchto případů. Ty budou následně začleněny do pilotního provozu v reálném světě, aby byla ověřena jejich proveditelnost.
Zdroj článku: Oficiální stránka pro přípravu britské libry: https://
Překlad do češtiny: Nikita Umnov