Přesně před rokem jsem psala o Libanonu jako o zemi, která v noci nespí a která se snaží žít dál. Teď se vracím na místo, které už není místem, jak si ho pamatuju. Je to stále země vonící po jasmínu, jejíž vůně však slábne víc a víc. - I to říká ve svém blogu o Libanonu a Blízkém Východě Terezie Poněšická. Autorka textu a fotografií: Terezie Poněšická Jako by tomu bylo včera, znovu nasedám do letadla směr Bejrút. Tentokrát s větším strachem a nejistotou než před rokem, kdy jsem do Libanonu jela poprvé. Poprvé jsem však nevěděla, co mě čeká, což mě paradoxně udržovalo klidnější. Teď se po třech měsících vracím do země, jejíž politická, sociální a ekonomická situace je jen den ode dne horší. Bojím se, až potkám své přátele, bojím se jejich stížností a příběhů, které se od chvíle, co jsme se poznali, nezměnily:  „Státní elektřina trvá už jen dvě hodiny denně, generátory zdražily, lira dnes zase stoupla, neteče nám voda, pivo v Mezyanu zdražili na 100 000 LL. Ayri bi balad, ayri bi hukuma,

Nevěřím na spasitelská a rychlá řešení. Je potřeba něčím začít. Otázkou je jak. Času již nemáme mnoho. - I to říká Robin Čumpelík. Pokud vás složité alogaritmy platformy Youtube zavedly ke sledování kanálu Inovace Republiky, znáte jej jako moderátora, který si zve hosty z rozličných vrstev společnosti, s různým politickým či náboženským pohledem a mluví s nimi bez předsudků, doptává se a snaží se díky nim dělat inventuru současného stavu společnosti.  Robin Čumpelík je propagátor vědy, moderátor, spoluautor kanálu Inovace republiky a autor připravovaných knih - aktuálně knihy Laboratoř myšlenek, intelektuál, který jako jeden z mála nezůstává ve své ´kavárenské bublině´, ale snaží se co nejpoctivěji pochopit, co se děje ve společnosti ze všech možných úhlů pohledu.  Text: Jane Frank Jste jednou z nových mediálních online platforem s rozhovory vedenými do hloubky, která vznikla přirozeným skoro guerillovým vývojem. Jak to celé bylo? Co byl ten první impuls?  Koncem roku 2020 jsem se pust

Krátce po okupaci v osmašedesátém emigroval z Československa do Anglie, kde - jak sám s nadsázkou, ale i doslovně, poznamenává - začínal jako umývač nádobí. Velmi rychle se ale uchytil v médiích, v nichž koneckonců před svou emigrací z Česka, krátce po studiích pracoval. Jak se dostal do české sekce zahraničního vysílání BBC a proč tehdy britská veřejnoprávní televize nechtěla vzít esa Pražského jara - známé televizní osobnosti, které emigrovaly, či proč vedla zvlášť českou a slovenskou redakci? Pandemie ho zastihla v Česku, kde nakonec již zůstal, a tak jsme si poměrně kuriozně povídali přes internet, já z Londýna a Benjamin Kuras z Prahy o tom, jak fungovala BBC za Studené války, jak vyvažovala zpravodajství a proč to dnes dělá jinak či jaký je rozdíl v dnešní a tehdejší cenzuře.  Autorka článku: Jane Frank Jak jste se dostal do BBC poté, co jste emigroval v šedesátém osmém do Anglie?  Na konkurz, který česká redakce vypsala hned jak začínala přicházet nová česká a slovenská emigrace

Andrew Tate: toxická maskulinita, jeho nenávist k ženám a postupné rušení oficiálních profilů  Během půl roku se stal internetovou senzací. Videa s jeho výstupy na Instagramu, Facebooku a převážně na Tiktoku získaly až dvanáct miliard shlédnutí. Ženy jsou pro něj pouze sexuálními objekty. Kdo vlastně Tate je? A proč se jeho nenávistná videa staly tak populární?  Autorka textu: Anna Kolínková Andrew Tate je jeden z nejslavnějších boxerů. Kontroverzní youtuber se proslavil díky pořadu Big Brothers, kdy později na něho byla uvaleno oznámení a následné vyřazení z pořadu, díky videu, kde mlátí ženu páskem. Sám Tate od začátku tvrdí, že se jedná o podvrh. K celé kauze se pak vyjádřil na Facebooku, kde uvedl, že žena ve videu se vším souhlasila a jednalo se pouze o postelové role. Podle něj bylo video sestříháno aby z toho vyšel jako násilník. Jedná se pouze o jeden z mála skandálů, které se okolo Tatea začaly objevovat. Skandály na Twitteru Jedním výrokem, který pobouřil celý internet. Uved

Je to už víc než hodina, kdy byla oficiálně oznámena smrt Královny Elisabeth II. Zrovna v době, kdy většina jejích poddaných končí v práci a spěchá domů, na nákupy či do oblíbené hospůdky na popracovní povídání. V hospůdkách je ale lidí méně než bývalo, i tady se bojí těžkých časů a začínají šetřit, kde se dá. Odpoledne sice oznámila nová premiérka, že zastropují letící ceny energií, ale za cenu extrémního zadlužení země. Krátce poté pak přerušila BBC své pravidelné vysílání a začala vysílat program o zhoršeném zdraví královny. To byl velmi neobvyklý krok, který signalizoval nevyhnutelné.  Autorka textu: Jane Frank Zhoršený stav v případě stařičké královny byl známý již několik měsíců, týdnů i dnů, mohlo se o něm znovu informovat v breaking news nebo klasických večerních zprávách, proč tedy teď... Když se moderátoři začali oblékat do černé a přes internet proudily zprávy, jak se chovat v následujících deseti dnech po Královnině úmrtí a do skotského zámku Balmoral, kam se Královna uchýl

"Babiš nás v Metru neovlivňuje, jistíme se proti tomu i díky ČTK. Nejsme jediné médium, které vlastní nějaký bohatý člověk se svými zájmy," říká Pavel Urban, editor deníku Metro v exkluzivním rozhovoru pro náš online magazín. Pavel Urban dnes působí jako editor a redaktor v deníku Metro, dříve zastával post šéfredaktora televizních časopisů vydavatelství RF Hobby či byl sportovním redaktorem a poté i editorem v tiskové agentruře Mediafax. Dnes vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze, kterou sám před patnácti lety vystudoval. Ve volném čase soudcuje na mezinárodní úrovni ženský lakros a vzdělává začínající rozhodčí v Česku i v Evropě. Text: Jane Frank Jak ses dostal k novinařině? Co bylo tvým hlavním impulsem? Bavilo mě a stále baví zjišťovat nové informace nebo se lidí ptát na jejich příběhy a pak to předávat ostatním. Přestože cestě k novinařině toho moc nenasvědčovalo - jsem introvert a studoval jsem obchodní akademii - přes tetu a jednu její kamarádku z turisti