Andrew Tate: toxická maskulinita, jeho nenávist k ženám a postupné rušení oficiálních profilů  Během půl roku se stal internetovou senzací. Videa s jeho výstupy na Instagramu, Facebooku a převážně na Tiktoku získaly až dvanáct miliard shlédnutí. Ženy jsou pro něj pouze sexuálními objekty. Kdo vlastně Tate je? A proč se jeho nenávistná videa staly tak populární?  Autorka textu: Anna Kolínková Andrew Tate je jeden z nejslavnějších boxerů. Kontroverzní youtuber se proslavil díky pořadu Big Brothers, kdy později na něho byla uvaleno oznámení a následné vyřazení z pořadu, díky videu, kde mlátí ženu páskem. Sám Tate od začátku tvrdí, že se jedná o podvrh. K celé kauze se pak vyjádřil na Facebooku, kde uvedl, že žena ve videu se vším souhlasila a jednalo se pouze o postelové role. Podle něj bylo video sestříháno aby z toho vyšel jako násilník. Jedná se pouze o jeden z mála skandálů, které se okolo Tatea začaly objevovat. Skandály na Twitteru Jedním výrokem, který pobouřil celý internet. Uved

Je to už víc než hodina, kdy byla oficiálně oznámena smrt Královny Elisabeth II. Zrovna v době, kdy většina jejích poddaných končí v práci a spěchá domů, na nákupy či do oblíbené hospůdky na popracovní povídání. V hospůdkách je ale lidí méně než bývalo, i tady se bojí těžkých časů a začínají šetřit, kde se dá. Odpoledne sice oznámila nová premiérka, že zastropují letící ceny energií, ale za cenu extrémního zadlužení země. Krátce poté pak přerušila BBC své pravidelné vysílání a začala vysílat program o zhoršeném zdraví královny. To byl velmi neobvyklý krok, který signalizoval nevyhnutelné.  Autorka textu: Jane Frank Zhoršený stav v případě stařičké královny byl známý již několik měsíců, týdnů i dnů, mohlo se o něm znovu informovat v breaking news nebo klasických večerních zprávách, proč tedy teď... Když se moderátoři začali oblékat do černé a přes internet proudily zprávy, jak se chovat v následujících deseti dnech po Královnině úmrtí a do skotského zámku Balmoral, kam se Královna uchýl

"Babiš nás v Metru neovlivňuje, jistíme se proti tomu i díky ČTK. Nejsme jediné médium, které vlastní nějaký bohatý člověk se svými zájmy," říká Pavel Urban, editor deníku Metro v exkluzivním rozhovoru pro náš online magazín. Pavel Urban dnes působí jako editor a redaktor v deníku Metro, dříve zastával post šéfredaktora televizních časopisů vydavatelství RF Hobby či byl sportovním redaktorem a poté i editorem v tiskové agentruře Mediafax. Dnes vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze, kterou sám před patnácti lety vystudoval. Ve volném čase soudcuje na mezinárodní úrovni ženský lakros a vzdělává začínající rozhodčí v Česku i v Evropě. Text: Jane Frank Jak ses dostal k novinařině? Co bylo tvým hlavním impulsem? Bavilo mě a stále baví zjišťovat nové informace nebo se lidí ptát na jejich příběhy a pak to předávat ostatním. Přestože cestě k novinařině toho moc nenasvědčovalo - jsem introvert a studoval jsem obchodní akademii - přes tetu a jednu její kamarádku z turisti

Londýn, Westminster, Parlamentní náměstí. Leden 2019 Právě jsem vystoupila z metra na ulici a přešla na druhý chodník. Výborně, teď mám celou scénu jako na dlani. Co musím udělat - rozkoukat se, co se děje, zjistit, kdo kope za jakou stranu a co se chystá. Mezitím si v klidu srovnám a připravím kameru, zapojím mikrofon a můžu začít.  Podcast Čaj o páté #1: Křivý banán opět na scéně | RSS.com Jsem před britským parlamentem uprostřed velkého chaosu, jednoho z nějvětších Brexitových, které po těch dlouhých téměř třech letech vrcholí. Británie by měla za dva měsíce opustit unii, ale politici tomu brání, jak mohou. Lidé zuří.  Do Londýna se sjeli Brexitáři, jak se nazývají lidé, kteří chtěli Brexit a jsou tu i Remainsisté - ti, kteří chtějí v unii setrvat. Schválně používám výraz ´sjeli Brexitáři´ a ´jsou tu i Remainisté´. To proto, že většina Londýňanů byla proti Brexitu, což je logické, neb tu žijí povětšinou migranti ze všech koutů světa a Evropy. Jedním z nich jsem i já. A tak Brexitáři

Letošní rok není nejlepší dobou pro lesby a gaye. Přesto že je na tom Česká Republika podstatně lépe než například Polsko, vidina rovných sňatků je v nedohlednu. A co je horší, že skupina padesáti čtyř poslanců napříč vládními a opozičními stranami předložila návrh, který by měl ústavně zakotvit manželství jako svazek muže a ženy.  Komentář: Anna Kolínková Vláda tímto výrokem rozdělila republiku na dvě skupiny. Avšak ne všechny strany jsou za jedno. Koalice SPOLU, ANO a SPD dávají queer lidem vzkaz, že stále nejsou bráni jako plnohodnotní občané, kteří si zaslouží stejná práva, přestože pro ně platí úplně stejné povinnosti.  Proč byl letošní ročník Prague Pride tak důležitý? Proto letošní účast na Prague Pride byla velice zásadní - aby lidé ukázali vládě, že v lásce nezáleží na tom, zda jde o lidi opačného či stejného pohlaví. Snažili se opět poukázat na to, že si jsou stejně rovni s ostatními. Průvod odstartoval na Václavském náměstí, kde se shromáždilo až přes padesát tisíc lidí. To

Jan Homolka je fotbalový a hokejový komentátor, nyní šéfkomentátor, na stanici O2 TV SPORT, kde je už od jejího vzniku. Předtím působil deset let jako komentátor Eurosportu a zprávař na Frekvenci 1. Jeho alma mater je Vyšší odborná škola publicistiky v Praze.  Autor článku: Filip Hedrich Jak jste se dostal ke komentování? Byl to Váš sen? A měl jste nějaký vzor?  Sen je asi až moc silné slovo. Hrával jsem fotbal a věděl jsem, že mě do hloubky nezajímá moc jiných věcí než sport. Takže jsem chtěl a musel dělat něco kolem sportu. Jen bylo otázkou, zda budu hráč, rozhodčí, trenér, mluvčí nebo něco jiného. Komentátor mě napadl až opravdu v době, kdy jsem si poprvé sedl za mikrofon. Od první minuty mi pak ale bylo jasné, že to je to, co chci. Nicméně do téhle chvíle jsem nečekal, že to budu schopný dělat, ale nějak se to sešlo. Koukal jsem na všechny sporty, odmala jsem to hltal, ale vzor jsem asi neměl. Poslouchal jsem ty lidi a byli pro mě borci, ale že bych si řekl, že chci být ten nebo on

Textilní průmysl se kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí či etice výroby ocitl pod palbou těžké kritiky. Čím dál tím více zákazníků se odvrací od velkých společností, které provozují fast fashion /spotřební, méně kvalitní, levnou módu/, a nebere ohled na doprovodné problémy. Hledají ekologičtější a alternativní způsob oblékání. A také bojují s inflací. Autorka článku: Anna Kolínková V současnosti není trend rychlost ale udržitelnost a kvalita. Jedním z takových jsou second handy, o kterých podle pozorovatelů jeví společnost velký zájem za posledních pár let. Second hand neboli počeštěně "sekáč" má v Česku dlouho letou historii.  Nejpopulárnější byl v devadesátých letech, kdy se v nich objevili první kousky "z dovozu" - Západní Evropy. V té době nebylo úplně běžné v obchodech nacházet světoznámé značky, a ještě za dobrou cenu. V současnosti už to však není vůbec těžké. Speciálně v centru Prahy je nespočet světových značek, které může navštívit každý. Do seká

  Vojtěch Mikulík je YouTuber, který úspěšně vede dva kanály, každý na jiné téma. Jeden zaměřený na fotbal, kde už nasbíral 115 tisíc odběratelů, druhý na svět Harryho Pottera, kde na tlačítko "odebírat" kliklo už přes 60 tisíc věrných diváků. Čím začínal? Očekával takový úspěch? A mají komunity na obou kanálech něco společného?  Autor článku: Filip Hedrich Jak vzpomínáš na své YouTube začátky? S čím jsi do tvorby videí šel?  Já už na YouTube tvořil dlouho před tím, než nějaký můj projekt výrazně uspěl. Začínal jsem parodiemi na Pata a Mata, které byly dřív populární. Pak jsem si v roce 2011 založil kanál na Let´s playe, kde jsem něco občas nahrával až do roku 2015. Neměl jsem asi vytyčený nějaký konkrétní cíl, jen jsem prostě doufal, že moje videa začne sledovat víc lidí. Kdysi jsem si říkal, že tisíc zhlédnutí na videu by bylo skvělé. Takový tajný sen bylo mít 100 000 odběratelů.  Kdy ti začalo docházet, že by tvá videa mohla mít úspěch? Bylo nějaké video přímo zlomové? Kd

  Vedro, dusno a nekonečné slunce. Tyhle pocity mívají obyvatelé v Evropě každoročně v letních měsících. Když se ale Češi před dvěma týdny probudili a cítili kouř, za který může nebývale rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku, stalo se jeho hašení, ale také příčiny, celospolečenskou debatou, do které se zapojili politici, influenceři a jejich followeři - a nebrali si rukavičky.  Autorka článku: Anna Kolínková Ono také uhasit tisíc šedesát hektarů lesa není snadné, navíc v souvislosti s debatou o klimatických změnách to nabízí otázku, zdali nejde jen o ´klasický požár´, kterému se nedá zabránit či zda-li můžeme nějak změnit své zvyky a chování a předejít případným následkům klimatických změn. Požár tak vyvolal debatu mezi dvěma rozdělenými tábory – jedna klimatické změny skoro popírá a výkyvy počasí a požáry bere jako přirozený děj, druhá naopak aktivisticky alarmuje. Nejenže se tématu věnují média, ale připojilo se také několik influencerů. Který z nich rozšiřoval pochybné informace a bral

Jan Podroužek je novinář a vedoucí fotbalového oddělení deníku  Sport. Kromě toho je jednou z hlavních tváří úspěšného fotbalového  podcastu Ondřeje Novotného KUDY BĚŽÍ ZAJÍC. Autor článku: Filip Hedrich Mohl byste popsat svoji cestu v médiích? Od úplných začátků až po post vedoucího fotbalového oddělení deníku Sport?  Začínal jsem ve Sportu v létě 2010 jako elév formou povinné praxe v médiích, kterou jsme měli udělenou na studiích. Kdo by si ji nezařídil, letěl by, nemohl by pokračovat ve studiu. Mělo to trvat zhruba měsíc, po něm se mě můj předchůdce, vedoucí oddělení Ondra Škvor zeptal, jestli nechci pokračovat dál. No jasně, že jo… Pomáhal jsem s anketami, později za pár měsíců mě začali kluci posílat na fotbal do Příbrami, Teplic, Mladé Boleslavi. S bývalým kolegou Radimem Trusinou jsme rozjeli přílohu Český fotbal o nižších soutěžích. Radim se pak o mě staral nejvíc a hodně mi pomáhal. A pak se to postupně rozjíždělo víc a víc. Později jsem pomáhal s psaním o Spartě - to trvalo,