A je po Velikonocích.  Dny se prodlužují, teploty pomalu stoupají a autodílny se plní zákazníky, co si chtějí konečně přezout pneumatiky. V případě pneumatik v Německu většina lidí dodržuje pravidlo „O – O“. „October (říjen) – Ostern (Velikonoce). Taková moderní tradice. Zjistila jsem, že se to vyplatí a že to časově sedí. Takže jsem začala tohle pravidlo taky dodržovat.  Text: Vítězslava Jabůrková Ale tradice se samozřejmě taky nesmí zapomínat. S těmi dalšími a zároveň zábavou se nečeká dlouho. Na konci dubna pálení čarodějnic, které ale není v Německu nijak zvlášť oslavované. Nejspíš to má co dělat s křesťanskou vírou, která je přísná hlavně v Bavorsku. A následuje stavění májky. To je naopak velmi uznávaný zvyk a nenašli by jste snad jedinou vesnici v Bavorsku, která by se touto ozdobou nepochlubila.  Tato tradice se dodržuje jak v Německu, tak i na některých místech na Moravě. Její datum se ale někdy liší. Konají se buď 30. dubna, 1. května nebo na svatodušní svátky, což je začátke

  Stará řemesla a činnosti pomalu vymírají. Některá už zanikla úplně. Není jich potřeba, protože lidé vynalezly lepší a rychlejší způsob, jak takové věci udělat. Text: Vítězslava Jabůrková Jedni z mála, kteří by se dnes už neuživili byli ledaři. Dopravovali kusy ledu po řece, až do ledáren, obrovských skladů. A v létě se z těchto ledařů stávali voraři, kteří pro změnu přepravovaly dřevo, v podobě obrovských vorů.  Bednáři, kteří se starali o to, aby se mělo kam ukládat především pivo a víno. Toto řemeslo se ještě drží nad vodou, především v Plzeňském pivovaru, kde ještě pár bednářů, kteří toto hodlají udržet a předat dál. A pivo tady se tak i částečně může produkovat starým způsobem v dřevěných sudech, a ne v moderních tancích.                                            A co takhle uhlíři, které známe hlavně díky pohádce „Pyšná princezna“. A k nim patří i dehtaři a kolomazníci. Uhlíři vyráběly dřevěné uhlí, a jejich milíře se stavěly v blízkosti nezbytných surovin pro ně, tedy v lese n

Od začátku ukrajinské války Evropu zasáhl silný příval uprchlíků a Česká Republika se stala jejich třetí nejčastější destinací, hned po Polsku a Německu. Válka na Ukrajině a s ní spojená uprchlická krize vyvolaly ohromnou, až nečekanou vlnu solidarity. Na Hlavní nádraží přijížděly tisíce uprchlíků. Vznikla řada nových opatření na jejich pomoc, včetně humanitárních dávek ve výši 5000 korun, bezplatných lístků na mezinárodní vlakovou dopravu, nově je tu i návrh na bezplatné ubytování po dobu pěti měsíců. Všechna tato opatření se však týkají jen a pouze ukrajinských uprchlíků, ostatní běženci, označováni též jako “nelegální migranti”, kteří prchají také před válkou, mají smůlu.  Text: Terezie Poněšická Iniciativa Hlavák je jediné uskupení, které na Hlavním nádraží operuje, a to již od roku 2015. Snaží se pomáhat všem přijíždějícím uprchlíkům, bez rozdílu rasy, barvy pleti, nebo náboženství. Nabízí jim základní humanitární pomoc, včetně pomoci zorientovat se na místě a poskytnutí základníc

Už od Vánoc si z nás počasí dělá jen blázny. Příroda je z toho taky pěkně zmatená. Během tří měsíců se tady ukázalo jaro snad už třikrát. Vylezly krokusy, začaly kvést kočičky a lidi se promenádovali jen v tričku. A pak, z ničeho nic, ze dne na den se vrátil děda Mráz. Teploty klesly pod bod mrazu, napadlo asi metr sněhu a vše co vykvetlo opět pomrzlo.   Text: Vítězslava Jabůrková A tyhle náhlé změny se dějí už pár týdnů, zima – teplo, zima – teplo. Chudák příroda.  Ale čím se jaro jistě probudí, jsou svátky Velikonoční. Přinesou nejen sluníčko a s ním i příjemný hřejivý vzduch, ale taky záplavu barev a vůní.                           Velikonoce jsou důležité křesťanské svátky. Téměř každý rok padnou na jiný datum, ale jistě je, že se konají první neděli po prvním jarním úplňku.  Věřící po celém světě si připomínají těmito oslavami, bohoslužbami a křížovými cestami ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A proto nesmí o Velikonocích chybět všudypřítomné znění zvonů, které je posléze