Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem V PAMĚTI

"Němci dělali všechno za šera... Za Esesačku, která nám v Osvětimi pomáhala, jsme se u Sovětské armády, jež nás osvobodila, přimluvili," vzpomíná Magda Horetzká, která přežila Holocaust

Přežila Osvětim a zažila osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz a Březinka. Magda Horetzká se spolu s ostatními vězenkyněmi přimluvila za život Esesačky, která na ně byla hodná a snažila se jim pomoct. - I to je jeden ze smutných příběhů holocaustu. Je jen smutné, že se lidstvo dodnes nepoučilo a válčí dál. Doufejme, že se alespoň lednové transporty, které v těchto dnech opět slaví své smutné výročí, nebudou už v Česku nikdy opakovat. Pojďme si připomenout jeden z těchto příběhů. Kolegyně Magdy Horetzké , která byla dozorkyní v dílně a byla krutá k ženám, které v ní pracovaly jako šičky, to štěstí neměla. Tu udaly a pravděpodobně skončila na Sibiři. Paní  Magda Horetzká, která po válce přišla do Karlových Varů, pochází ze Slovenska a v koncentračním táboře přišla o většinu svých příbuzných. Líčení Magdy Horetzké ukazuje, jak se v tíživých situacích mohou zachovat dobře lidé, od nichž to nečekáte a naopak vás ´potopit´ lidé, od nichž by člověk pomoc čekal. Jakoby se

„Máš krásnou žábu," oznamoval rodičkám doktor Löwy, významný židovský porodník, který působil po válce v pohraničí u Železné opony

„Narodila jsem se pět let po druhé světové válce v Chebu jako ´krásná žába,“ usmívala se, pobavená nad dávnou vzpomínkou, Marie Mudrová (*25. 3. 1950 – +12. 1. 2021), chebská zastupitelka, která zasvětila úctyhodné půl století svého života práci v pohraniční knihovně pár kilometrů od Železné opony a rozvoji místní komunity i knihovnictví jako takového. Předněkolika dny zemřela na dlouhotrvající onemocnění, které v poslední fázi zkomplikovalo onemocnění Covid-19.   „Moji rodiče sem na Západ přišli hned po válce z Moravy, z Uherského Hradiště, osidlovat pohraničí. Tatínek už v létě 1945 nastoupil do spořitelny v Aši. Bydleli sice v Aši, ale já i moje sestra jsme se narodily v Chebu u významného chebského porodníka MUDr. Löwyho. Všem rodičkám prý tykal a narození děvčátka oznamoval větou ´Máš krásnou žábu´. Po třech letech od mého narození tatínka přeložili do Mariánských Lázní a pak po územní reorganizaci v roce 1961 do Chebu. Ve společné domácnosti s námi až do svých osmaosmdesáti let ž

"Byl jsem za blázna za otázku, jestli byl v Ostravě před válkou antisemitismus," říká David Lawson. "Žádný tam totiž nebyl."

I letos si touto dobou připomínáme smutné výročí Křišťálové noci, kdy nacisté v Německu a okupovaných Sudetech vypálili synagogy a židovské obchody. Následoval Holocaust, kdy byli židé pronásledováni, týráni a masově vražděni v koncentračních táborech. Z těch se vrátil jen zlomek přeživších. Další tragédií ale byla také následná studená válka, která rozdělila židy z východních a západních zemí Evropy a tímto i rodiny. Dodnes řada z nich pátrá po svých předcích. Jsou takzvanné dobré duše, které jim v tom pomáhají. Například paní Libuše Salomonovičová, bývalá archivářka z Ostravy a David Lawson z Londýna. V Londýně (tedy přilehlém Kingstonu na Temží) žije židovská komunita s ostravskými předky. Libuše dává dohromady matriky a evidenci v Ostravě a předává kontakty a propojuje lidi, David Lawson zase dělá rešerše a vyhledává lidi z Briránie I dalších koutů světa. Společně před rokem a půl o tom všem vydali knihu Ostrava a její židé. Více ve videu Facebook:  https://www.facebook.com/zLondy