Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Novináři & Influenceři

Andrew Tate: Kdy je cenzura ospravedlnitelná

Andrew Tate: toxická maskulinita, jeho nenávist k ženám a postupné rušení oficiálních profilů  Během půl roku se stal internetovou senzací. Videa s jeho výstupy na Instagramu, Facebooku a převážně na Tiktoku získaly až dvanáct miliard shlédnutí. Ženy jsou pro něj pouze sexuálními objekty. Kdo vlastně Tate je? A proč se jeho nenávistná videa staly tak populární?  Autorka textu: Anna Kolínková Andrew Tate je jeden z nejslavnějších boxerů. Kontroverzní youtuber se proslavil díky pořadu Big Brothers, kdy později na něho byla uvaleno oznámení a následné vyřazení z pořadu, díky videu, kde mlátí ženu páskem. Sám Tate od začátku tvrdí, že se jedná o podvrh. K celé kauze se pak vyjádřil na Facebooku, kde uvedl, že žena ve videu se vším souhlasila a jednalo se pouze o postelové role. Podle něj bylo video sestříháno aby z toho vyšel jako násilník. Jedná se pouze o jeden z mála skandálů, které se okolo Tatea začaly objevovat. Skandály na Twitteru Jedním výrokem, který pobouřil celý internet. Uved

"S vlastními blogy a podcasty přežijí jen ti nejlepší novináři," říká Pavel Urban

"Babiš nás v Metru neovlivňuje, jistíme se proti tomu i díky ČTK. Nejsme jediné médium, které vlastní nějaký bohatý člověk se svými zájmy," říká Pavel Urban, editor deníku Metro v exkluzivním rozhovoru pro náš online magazín. Pavel Urban dnes působí jako editor a redaktor v deníku Metro, dříve zastával post šéfredaktora televizních časopisů vydavatelství RF Hobby či byl sportovním redaktorem a poté i editorem v tiskové agentruře Mediafax. Dnes vyučuje na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze, kterou sám před patnácti lety vystudoval. Ve volném čase soudcuje na mezinárodní úrovni ženský lakros a vzdělává začínající rozhodčí v Česku i v Evropě. Text: Jane Frank Jak ses dostal k novinařině? Co bylo tvým hlavním impulsem? Bavilo mě a stále baví zjišťovat nové informace nebo se lidí ptát na jejich příběhy a pak to předávat ostatním. Přestože cestě k novinařině toho moc nenasvědčovalo - jsem introvert a studoval jsem obchodní akademii - přes tetu a jednu její kamarádku z turisti

Jan Homolka: Komentování sportovních přenosů je umělecké dílo, na které se připravujete v podstatě už od narození. Lidskost spojená s tvrdou prací a pravidly je jediná možná cesta

Jan Homolka je fotbalový a hokejový komentátor, nyní šéfkomentátor, na stanici O2 TV SPORT, kde je už od jejího vzniku. Předtím působil deset let jako komentátor Eurosportu a zprávař na Frekvenci 1. Jeho alma mater je Vyšší odborná škola publicistiky v Praze.  Autor článku: Filip Hedrich Jak jste se dostal ke komentování? Byl to Váš sen? A měl jste nějaký vzor?  Sen je asi až moc silné slovo. Hrával jsem fotbal a věděl jsem, že mě do hloubky nezajímá moc jiných věcí než sport. Takže jsem chtěl a musel dělat něco kolem sportu. Jen bylo otázkou, zda budu hráč, rozhodčí, trenér, mluvčí nebo něco jiného. Komentátor mě napadl až opravdu v době, kdy jsem si poprvé sedl za mikrofon. Od první minuty mi pak ale bylo jasné, že to je to, co chci. Nicméně do téhle chvíle jsem nečekal, že to budu schopný dělat, ale nějak se to sešlo. Koukal jsem na všechny sporty, odmala jsem to hltal, ale vzor jsem asi neměl. Poslouchal jsem ty lidi a byli pro mě borci, ale že bych si řekl, že chci být ten nebo on

Vojtěch Mikulík: Začínal jsem s parodiemi na Pata a Mata. Tak velký úspěch na kanále o světě Harryho Pottera jsem nečekal

  Vojtěch Mikulík je YouTuber, který úspěšně vede dva kanály, každý na jiné téma. Jeden zaměřený na fotbal, kde už nasbíral 115 tisíc odběratelů, druhý na svět Harryho Pottera, kde na tlačítko "odebírat" kliklo už přes 60 tisíc věrných diváků. Čím začínal? Očekával takový úspěch? A mají komunity na obou kanálech něco společného?  Autor článku: Filip Hedrich Jak vzpomínáš na své YouTube začátky? S čím jsi do tvorby videí šel?  Já už na YouTube tvořil dlouho před tím, než nějaký můj projekt výrazně uspěl. Začínal jsem parodiemi na Pata a Mata, které byly dřív populární. Pak jsem si v roce 2011 založil kanál na Let´s playe, kde jsem něco občas nahrával až do roku 2015. Neměl jsem asi vytyčený nějaký konkrétní cíl, jen jsem prostě doufal, že moje videa začne sledovat víc lidí. Kdysi jsem si říkal, že tisíc zhlédnutí na videu by bylo skvělé. Takový tajný sen bylo mít 100 000 odběratelů.  Kdy ti začalo docházet, že by tvá videa mohla mít úspěch? Bylo nějaké video přímo zlomové? Kd

Národní park v plamenech: "Skvělý důvod" k hádce. Politici šli do influencerů a pak sami do sebe. Followeři pak do všech. A les stále hoří...

  Vedro, dusno a nekonečné slunce. Tyhle pocity mívají obyvatelé v Evropě každoročně v letních měsících. Když se ale Češi před dvěma týdny probudili a cítili kouř, za který může nebývale rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku, stalo se jeho hašení, ale také příčiny, celospolečenskou debatou, do které se zapojili politici, influenceři a jejich followeři - a nebrali si rukavičky.  Autorka článku: Anna Kolínková Ono také uhasit tisíc šedesát hektarů lesa není snadné, navíc v souvislosti s debatou o klimatických změnách to nabízí otázku, zdali nejde jen o ´klasický požár´, kterému se nedá zabránit či zda-li můžeme nějak změnit své zvyky a chování a předejít případným následkům klimatických změn. Požár tak vyvolal debatu mezi dvěma rozdělenými tábory – jedna klimatické změny skoro popírá a výkyvy počasí a požáry bere jako přirozený děj, druhá naopak aktivisticky alarmuje. Nejenže se tématu věnují média, ale připojilo se také několik influencerů. Který z nich rozšiřoval pochybné informace a bral

Jan Podroužek: Daniel Křetinský nám do obsahu nezasahuje, to by se musel zbláznit. Největší fotbalový zážitek byl interview se Zinedinem Zidanem

Jan Podroužek je novinář a vedoucí fotbalového oddělení deníku  Sport. Kromě toho je jednou z hlavních tváří úspěšného fotbalového  podcastu Ondřeje Novotného KUDY BĚŽÍ ZAJÍC. Autor článku: Filip Hedrich Mohl byste popsat svoji cestu v médiích? Od úplných začátků až po post vedoucího fotbalového oddělení deníku Sport?  Začínal jsem ve Sportu v létě 2010 jako elév formou povinné praxe v médiích, kterou jsme měli udělenou na studiích. Kdo by si ji nezařídil, letěl by, nemohl by pokračovat ve studiu. Mělo to trvat zhruba měsíc, po něm se mě můj předchůdce, vedoucí oddělení Ondra Škvor zeptal, jestli nechci pokračovat dál. No jasně, že jo… Pomáhal jsem s anketami, později za pár měsíců mě začali kluci posílat na fotbal do Příbrami, Teplic, Mladé Boleslavi. S bývalým kolegou Radimem Trusinou jsme rozjeli přílohu Český fotbal o nižších soutěžích. Radim se pak o mě staral nejvíc a hodně mi pomáhal. A pak se to postupně rozjíždělo víc a víc. Později jsem pomáhal s psaním o Spartě - to trvalo,

"Nekomentuju festival ve Varech, ale politicky uvědomělé herce, kteří doporučovali dnes vyšetřovaný STAN, a nyní se opíjí a zvrací do Ohře," říká František Kubásek z Incorrect CZ

You Tube mu zrušilo už tři kanály a i na Twitteru naleznete jen strohé oznámení, že ´účet byl zrušen´, přesto unikl nedávnému nezákonnému vypínání online médií nahodile označených jako ´dezinformační´.  Jeho web se jmenuje Incorrect CZ a vydává ´politicky nekorektní zprávy´, kde shrnuje události v Česku a ve světě, a komentuje je ze svého pohledu, který by se dal nazvat nekompromisně pravicově konzervativní.  Do vysílání si zve hosty na necenzurované rozhovory. Sám sebe neoznačuje ani za novináře, aktivistu či influencera, přesto patří k zástupcům občanské žurnalistiky, která zažívá poslední léta velký rozkvět, jak lidé upouští od sledování mainstreamových médií. Řeč je o komentátorovi, zaměstnáním řidiči kamionu,  Františku Kubáskovi. Jak nahlížíte na současnou mediální scénu? Všímám si, že řada lidí jednoduše přestává  věřit médiím – mnoho v tomto smyslu ´dorazila´ pandemie a šíření informací během ní  (aneb jak dnes již říká známé lidové moudro, které vzniklo během pandemie – rozdíl

"Někteří lidé berou novináře za sluhy mocipánů a vlastníků médií. S tím se obtížně bojuje," říká předseda slovenského syndikátu novinářů

Letos v únoru uběhly už čtyři roky od vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Ján Kuciak pracoval jako investigativní novinář pro Aktuality.sk a právě práce, kterou dělal, ho stála život. S Danielem Modrovským, který je předsedou Slovenského syndikátu novinářů (SSN), jsme si povídali i o tom, jak se pracuje novinářům na Slovensku po Kuciakově vraždě - zda se od té doby změnila nějak atmosféra ve společnosti vůči nim a jak se syndikát novinářům snaží pomáhat.   Co vás napadlo jako první, když jste se dozvěděli o této vraždě? Pocit vzteku - to rezonovalo v každém. Do té doby jsme znali nějaké případy, dva zmizelí novináři, jejichž těla nebyla nalezena. Když se vás zmocní myšlenka nebo pocit, že zemřeli dva mladí lidé a snoubenci, to už nemá s žurnalistikou nebo výkonem povolání nic společného. To je prostě lidská záležitost. Bylo celospolečensky žádoucí, aby se tento čin odsoudil. Spíš mě to poznamenalo jako člověka. To byl tak soukromý pohled, jaká byla reakce SSN? SSN s

Jana Koubková: Na novinářích mě štvou jejich prvoplánové otázky

Jana Koubková je charismatická – bez velkého přehánění – přední dáma českého jazzu a vskutku renesanční osobnost. Její moderování i koncerty mají ´šťávu´. Hudbě se věnuje od svých šesti let, skládá vlastní písně i filmovou hudbu, moderuje své vlastní pořady v rozhlase a nevyhnula se jí ani múza literární. Píše fejetony, sloupky i poezii – ostatně zaveršovala i v rámci naší ankety.   Jaký byl váš první rozhovor s novináři? První rozhovor s novináři byl určitě radostný, protože se o mne vůbec někdo zajímal a já byla na vrcholu blaha. Postupem času, ale i nabytými zkušenostmi, mé nadšení opadávalo. Čím vás novináři štvou? Vždy tvrdím, že na zajímavou otázku je zajímavá odpověď. Ale těch zajímavých otázek aby jeden pohledal. Většinou je to furt dokola – věci, které lze najít i na mém webu ( www.janakoubkova.cz ). Jsou to prvoplánové otázky, které nesměřují ke konkrétní osobě osobně /protože o ní moc neví a na jejím koncertě nebyli/ a o jazzu už ví taky prd! Vážím si těch několika, kteří v