"Nekrmte bestii," britská vláda radí, jak poznat fake news a varuje ipřed lidmi, šířícími konspirační teorie

Když se dříve novinářům podařilo napsat článek či natočit reportáž, která se ukázala jako nepravdivá, říkalo se jí ´novinářská kachna´. Často se tak dělo (a samozřejmě i dnes děje) proto, že každý novinář chtěl mít svého sólokapra (vnímáte, jak se všechno motá kolem, doslova ´novinářského rybníčku ´- kachna, kapr… Kdoví, proč tomu tak bylo.). Novinář hrál o čas – chtěl přinést informaci jako první a nestihl (nebo nechtěl) tak informace ověřit a co nejdříve je publikoval. Sólokapr byl exkluzivní materiál – zpráva, kterou nikdo jiný nemá. Pomáhá to zdvihat prestiž jeho média, zvyšovat čtenost, počet prokliků na článek, video, podcast (dnes se tomu říka poanglicku ´click buy´ – tedy ´titulek kupuje´ prokliky´). To všechno platí i dnes. A ještě se k tomu přidaly sociální sítě, díky nimž může šířit zprávy a informace snadno úplně každý. Není to již výsada novinářů. Dnes se už nepoužívá termín ´novinářská kachna´, ale ´fake news´.

Zatímco novináři mají své desatero a etické kodexy, které jsou nedílnou součástí redakcí, a to jim pomáhá eliminovat chyby ve zdrojování článků a reportáží i ověřování informací, běžný uživatel sociální sítě – rozumějme řadový občan mediální výchovou netknutý – tyto možnosti nemá a ještě snadněji tak může konzumovat falešné nebo neúplné informace. Britská vláda tak nedávno vydala a v zimě začala propagovat na sociálních sítí krátký, tzv. ´checklist´, tedy seznámek, podle kterého si můžete zkusit zkontrolovat, jak moc může být informace, kterou potřebujete ověřit, pravdivá či nepravdivá. Samozřejmě všechna tato opatření neznamenají, že média nedělají chyby a nechtěně nešíří někdy mylné nebo neúplné informace, které čtenáře a diváky mohou uvést v omyl. Nicméně, jak se to stává, jak se tomu pokusit zabránit se dozvíte postupně v našem seriálu nebo mediálních on-line kurzech.

Nyní k vládnímu Check-listu:

Don’t feed the beast / Nekrmte Bestii

Jen proto, že je nějaký příběh zveřejněn online, ještě neznamená, že je pravdivý. Internet je skvělý, ale může být zneužitý k šíření k dezinformací. Předtím než budete jakoukoliv zprávu, článek, informac šířit, zkuste její pravost zkontrolovat dle našeho S.H.A.R.E checklistu. 

Nejčastěji šířené dezinformace se týkají zdraví, falešného obvinění nebo hoaxu

Strašení ohledně zdraví

Toto je docela absurdně vtipné, je nutné totiž zdůraznit, že zpráva byla vydaná několik týdnů před vypuknutím krize kolem Coronaviru. Říkala, že například se internetem šířilo, že Spalničky mohou ovlivnit váš sluch nebo způsobit slepotu. Varovala o zavádějících informacích kolem vakcinací, že mohou zanechat různé postižené apod. Nyní je info aktualizováni ohledně současné pandemie příkladem, kdy se internetem šírila Studie ze Standfordské univerzity, že nemáte Coronavirus, když dokážete zadržet dech na deset sekund. Jak se začala ozývat pandemie, řada sociálních médií, včetně Youtube také začala při jakékoliv zmínce ´Covid´ nebo ´Coronavirus´ dávat pod videa upozornění a prolink na Světovou zdravotnickou organizaci, kterou určila za důvěryhodný a hlavní zdroj.  

Falešná obvinění

Jako příklad uvádí dříve hojně šířené video, které ukazuje spouru extrémistů v Birminghamu, na kterém byli ve skutečnosti zachyceni fotbaloví fanoušci ve Švýcarsku, řádácí po zápase. Nyní je informace obměněna na dezinformace, šířící se kolem 5G sítí a nabádá, abyste si dávali pozor na lidi, kteří šíří konspirační teorie. 

Hoaxy

Nesprávně vyložené reportáže o násilném řádění během vzpoury v roce 2011, které vedly k šíření paniky a v některých případech i tomu, že to vypadalo daleko horší než bylo (informace na stránkách ministerstva je ale neúplná, neuvádí přesně o jakou vzpouru šlo, jestli jde o pokračování příkladu z Birminghamu nebo jinou). 

Použijte svůj S.H.A.R.E checklist:

Než budete na internetu něco lajkovat, komentovat nebo sdílet, projeďte si, zda-li informace splňuje či naopak nesplňuje tyto body:

• S
  Source / Zdroj
  Ujistěte se, že jde o zprávu z důvěryhodného zdroje s dobrou reputací. Pokud je to neznámá organizace nebo méně známé médium, podívejte se (většinou dole na stránce nebo v hlavní nabídce) na stránku O NÁS. Pokud ji nenajdete nebo zde nenajdete jména, tváře, alespoň šéfredaktora, zdroj není důvěryhodný.
• H
  Headline / Titulek
  Vždycky čtěte celý článek nebo se podívejte na CELÉ video, které chcete sdílet. Často jsou titulky dramatičtější než pak obsah.Často zjistíte, že věci také nejsou tak žhavé, jak to vypadalo anebo titulek propaguje článek, který by byl jinak nudný a nikdo by jej nečetl (toto ovšem bývá platné i u řady mainstreamových médií, která jsou schopna dát lákavý titulek, pak čtete článek o něčem skoro i jiném a důležitá věc, kvůli které jste na něj klikli, je pak jen mimochodem zmíněna na konci článku v poslední větě. U menších médií či nezkušených blogerů toto lze pochopit, u profesionálů a velkých mediálních domů by toto měl eliminovat redakční systém – po redaktorovi čte článek ještě korektor, editor, vedoucí vydání a šéfredaktor – tedy víceúrovňová kontrola, proto je vskutku nepochopitelné, že se tam tyto věci občas stále dějí.)
• A
  Analyse / Analyzujte fakta
  Ujistěte se, že jde skutečně o fakta. Jen proto, že jste něco četli, viděli na několika místech ještě neznamená, že je to ověřené. Často jde o jednu zprávu z jednoho zdroje sdílenou několika dalšími lidmi či i médii, která sdílí třeba stejné neopravené chyby… I když pak původní zdroj třeba chybu opraví, nemá kontrolu, kam až informace šly a další již zpětně a znovu často informace nekontrolují. Když jde o důležité informace například z ministerstev nebo jiných ´autorit´ – tedy úřadů, jděte prostě vždy pro jistotu na stránky dotyčných úřadu – to tiskové sekce pro média nebo informace pro občany či dotyčných resortů. Každá instituce má dnes i své sociální sítě – čerpejte z nich, přímo u zdroje. Ověřte si, zda-li nejde o falešné účty. 
• R
  Retouched / Retušovaní
  Falešné informace mají často u sebe retušované fotky nebo změněná videa. Kontrolujte, zda-li je fotka čistá či video ostré a nezamaskované. 
• E
  Error / Chyby
  Dezinformační články se často ´honosí´ spoustou faktických či gramatických chyb. Když se vám něco ´nezdá´, jděte od toho raději pryč.

Zdrojový web (nyní lehce aktualizovaný, informace k článku byly čerpány k 10.3.2020): https://sharechecklist.gov.uk/