Přeskočit na hlavní obsah

"Nekomentuju festival ve Varech, ale politicky uvědomělé herce, kteří doporučovali dnes vyšetřovaný STAN, a nyní se opíjí a zvrací do Ohře," říká František Kubásek z Incorrect CZ

You Tube mu zrušilo už tři kanály a i na Twitteru naleznete jen strohé oznámení, že ´účet byl zrušen´, přesto unikl nedávnému nezákonnému vypínání online médií nahodile označených jako ´dezinformační´.  Jeho web se jmenuje Incorrect CZ a vydává ´politicky nekorektní zprávy´, kde shrnuje události v Česku a ve světě, a komentuje je ze svého pohledu, který by se dal nazvat nekompromisně pravicově konzervativní. Do vysílání si zve hosty na necenzurované rozhovory. Sám sebe neoznačuje ani za novináře, aktivistu či influencera, přesto patří k zástupcům občanské žurnalistiky, která zažívá poslední léta velký rozkvět, jak lidé upouští od sledování mainstreamových médií. Řeč je o komentátorovi, zaměstnáním řidiči kamionu, Františku Kubáskovi.

Jak nahlížíte na současnou mediální scénu? Všímám si, že řada lidí jednoduše přestává věřit médiím – mnoho v tomto smyslu ´dorazila´ pandemie a šíření informací během ní (aneb jak dnes již říká známé lidové moudro, které vzniklo během pandemie – rozdíl mezi dezinformací a pravdou je půl roku). Vnímáte toto a kdy jste si poprvé položil otázku: Je všechno, co nám říkají v médiích, pravda?

Neexistuje stoprocentně pravdivé médium. Když třeba Joe Biden udělá proslov v délce třiceti minut, žádné médium ho nepřepíše slovo od slova. CNN napíše, že řekl hlavně těchto pět vět a že odborníci to označují za velmi silnou řeč, Fox News zdůrazní, že se ke konci zasekl a spletl si jména, Epoch Times si zase všimnou hlavně toho, že po proslovu upadl, když nastupoval do letadla. Vlastně všechna tři média se tak, podle definice soudruhů, dopouští dezinformace. Všichni novináři na světě se dopouští dezinformace. Ne schválně, ale něco zamlčí, protože to oni osobně nepovažují za důležité, zdůrazní naopak něco, co většinu čtenářů nemusí zajímat. Je to strašně subjektivní. To samé dělám i já. Nebudu komentovat, že v Karlových Varech probíhá festival, ale rýpnu si, když se politicky uvědomělí herci, kteří dříve doporučovali nyní policií vyšetřované hnutí STAN, opijí a zvrací do Ohře. Tak to je. Každého zajímá něco jiného, každého baví něco jiného. Proto je naopak důležité, aby se přizpůsobil divák. Zaprvé, je potřeba číst každý článek a poslouchat vše s rezervou, prostě věřit jen jednomu médiu, zadruhé, komplexní témata, pokud mě zajímají, studovat fakt i v ideologicky naprosto různých periodikách, jinak budou skutečnosti od pravdy hodně daleko. Co mě štve na současných novinářích, je to, že si hrají na nezávislé, přitom úplně každý ví, že nejsou. A taky, že ti, co to píší, dělají strašné chyby. Na iDnes v mnoha diskuzích najdete nejstarší komentáře, kde uživatelé upozorňují autora na chyby, překlepy a faktické omyly. To je prostě prokazatelné snížení úrovně oproti dřívějším dobám.

Jak vnímáte Českou televizi a Český rozhlas jako média veřejné služby? Plní veřejnou službu? Co byste změnil na fungování veřejnoprávních médií, kdybyste mohl? Můžete obecně nebo jestli máte nějaké konkrétní nápady....

Z ČT bych rozhodně udělal streamovací službu. S tou kvalitou zpravodajství a publicistiky, s tou kvalitou hospodaření, ať si to financují jejich fanoušci a ne třeba já. Ředitel, ulhaný komunista, Dvořák za poslední roky doslova okradl koncesionáře o rozpočtový polštář několika miliard. Český rozhlas též vemi manipuluje. Jan Kaliba, zpravodaj z USA, používá jako zdroje výhradně levicová média, to je naprosto šílené. To zastávání se EU je do nebe volající. Moderátorka ČT, když europoslanec MUDr. David kritizoval v roce 2020 smlouvy na nákup vakcín proti C-19, mu skočila do řeči, že je přece unií placený, tak proč ji kritizuje. Prostě arogance. ČT a ČRo působí ve zpravodajství jako jednolitá názorová sekta. A nedá se do ní dostat. Stačí jen tři radní, kteří hned neohnuli záda a sami jsme byli svědky toho, jaký udělali soudruzi bordel. Je smutné, kolika lidem tohle nedochází.

Novináři jsou nazýváni "hlídacími psy demokracie", mají hlídat politiky, aby plnili to, co slíbí občanům, a když ne, tak na to upozornit. Děje se to? Která česká média podle vás dělají svou práci v této oblasti dobře a která ne?

Myslím si, že veřejnoprávní média v žádném případě nedělají, co mají. Nehlídají demokracii, ale "liberální" demokracii, což demokracie rozhodně není. Soukromí novináři se sem tam pokusí, ale jak vidíte, hned na ně jde z mainstreamu tlak. Je to v podstatě takový systém, který půjde narušit jen velmi těžko.

Pamatujete si, co bylo prvním impulsem, kdy jste se rozhodl točit videa a začít svůj projekt Incorrect.cz? O čem bylo první video?

Od roku 2013/2014 jsem psal blogy na IDNES, a pak se mi v roce 2017 celkem jednoduše přihodilo to, že jsem seděl doma, popíjeli jsme a já jsem si říkal, že bych rád něco okomentoval, ale na článek nemám energii, respektive jsem líný. Tak jsme roztáhli staré povlečení a něco jsem hodil, jakoby na improvizaci. Hodně věcí, co lidi dělají, si pamatují, takže jsem natočil video, sestříhal a při publikaci hledal zdroje zpětně. Byl jsem si jistý tím, co říkám. Každopádně, řekněme si na rovinu, ta kvalita byla úděsná. To ostatně ti odvážní mohou zkusit, video mám na svém webu incorrect.cz a těch prvních deset, dvanáct videí bylo fakt pod úrovní.

Jak jste se od té doby posunul? Co všechno se přihodilo?

Naučil jsem se efektivně stříhat, používat zelené pozadí a tak. Všechno si dělám sám, od scénáře po vydání. Není to zdaleka dokonalé, ale rozhodně je to lepší než na začátku. Kdybych nemusel chodit do práce, abych se uživil, asi bych investoval víc času do lepšího vzhledu. Na to si holt budou muset diváci počkat. Doufám, že je zaujmu spíše řečenými informacemi, než tím, jak to vypadá. Díky divákům a jejich darům jsem se posunul hlavně ve vybavení. Přišly nové kamery, mikrofony, počítače. Po kampani s kluky z Odchodu jsem si dokonce mohl zajistit kancelář/studio. To je super. Lidé koukají na videa a jsou ochotní sem tam klidně poslat peníze. Je to neuvěřitelné. Nikdy by mě nenapadlo, že s investicemi do mého, v podstatě koníčku, mi jen tak budou finančně pomáhat až stovky lidí.

Chtěla jsem se s vámi spojit přes Twitter, ale váš účet je zrušený. Taktéž vám už dříve zrušili youtubový kanál? Proč – za jaké či jaká videa?

YouTube mi zrušil vlastně již tři kanály a další měl velmi dobře našlápnuto. Těch videí, která mi smazali, je víc. Každopádně můj kanál František Kubásek kompletně zablokovali na konci roku 2017. Čtyři měsíce poté jsem se ze srandy zkusil odvolat a vyšlo to. Jenže v roce 2020 přišly postupně tři strajky a bylo po kanálu znova a nadobro. Nutno říct, že YouTube si nechal zhruba 18 000 Kč, které mi naposílali diváci právě přes tuto platformu. Reklamy nebyly. YouTube si navíc strhává až 70% z donatů. Takže lidé museli naposílat kolem 25 – 30 000 Kč, aby si to pak YouTube nechal celé. Na to se snažím upozornit. Další kanál mi zrušili, když měl cca dva tisíce odběratelů a stačilo jediné smazané video. Pak mi napsali, že se na kanál podívali, celý je nenávistný a kanál udělal pápá. Kanál Incorrect CZ měl nedávno aktivní dva strajky, takže jsem vysílal zase z nového kanálu. Takže teď aktivně provozuji dva kanály, oba mají výstrahu a čekám, který YouTube odstaví jako první. Je to otázka času. Jsem s tím nějak smířený. Lidé mohou odebírat novinky mého webu emailem. Všechna má videa jsou automaticky archivována na Odysee. Ti věrní si mě prostě najdou. Co se týče Twitteru, ten mi jednou napsal, že jsem nenávistný a konec. Ten se s tím nemaže vůbec.

Jak jste se cítil, když vám vypnuli Youtube kanál nebo Twitter?

První kanál na YouTube mě štval. Hodně. Byl dobře rozjetý, začalo to i vydělávat. Přišlo mi, že mi někdo zničil pomyslnou malou živnůstku, kterou jsem měl k práci. Pak jsem zjistil, že to půjde i s tím, že si budu tvořit nové účty a nové kanály pořád dokola. Takže jsem si zařídil hlavně ty zálohy na Odysee. V tom je tato platforma skvělá. Propojíte to s účtem na YouTube/Google a on si ta videa archivuje sám. Tisíce lidí mě též sledují právě pomocí emailů. Rozrůstá se mi kanál na Telegramu, který má již téměř 3 000 sledujících a patří mezi ty větší na české scéně. Tak jsem si prostě řekl, že práci mám (řidič), tohle je koníček a svět se nezboří, lidé si mě najdou a neustále mě podporují, a to je hlavní. Teď jsem smířený s tím špinavým systémem mazání. Prostě budu do těch nahlašujících soudruhů o to tvrději rýt. Evidentně je to dost štve.

Čím si vysvětlujete, že Váš web Incorrect.cz unikl pátravému oku cenzora a nebyl vypnut s ostatními weby, které soukromá společnost NIC.cz označila za dezinformační a (na žádost ministerstva vnitra) je vypnula a zapnula až poté, co na ni začaly padat žaloby. Co si o tomto kroku myslíte? A o mediálním zákonu, který se chystá, a má toto cenzorství do budoucna zlegalizovat?

Můj web má celkem malý dosah. A je tu ještě jedna věc. Ty weby, které stát ilegálně zcenzuroval (tohle je fakt nutné neustále zdůrazňovat, protože se jedná o největší státní cenzuru od Sametové revoluce), jsou textové. Soudruzi mají software na rozpoznávání slov v textu, kde právě hledají ony takzvané dezinformace. Na to, co nějaký týpek říká na videu či mluví do mikrofonu, tihle soudruzi žádný software nemají. A tak se mi to vyhnulo. Oni jsou doslova posedlí již zavedenými servery, jako jsou Parlamentní listy nebo Sputnik, že stejně dál nevidí. Je vtipné, že to vypadá, že například Sputnik má většinu čtenářů právě mezi těmito takzvanými factcheckery, kteří hledají sebemenší zaváhání. Zajímalo by mě, jaký život tihle lidé mají. Takový Jan Cemper nebo Jirka Hrebenar musí ty životy mít velmi smutné. Ty jejich bych nechtěl ani za odkaz na svůj web na stránkách vlády. To si radši budu užívat a točit, co já chci, než být poslušná státní ovečka. Co se týče toho zákona, na téma vládní cenzury mám video, které tomu všemu dává rámec a posluchači tento cenzorní systém přiblíží a vysvětlí. Je to video Skutečně nekorektně 46 a musím tedy říct, že bylo smutné číst všechno, co na nás chystají a je vidět, jak to jejich, tzv. pravicové voliče nechává chladnými.

Jakým způsobem čerpáte informace pro svá videa a komentáře?

Surfuji po Facebooku, čtu maily od posluchačů a diváků. Info, co přátelé a stránky na sociálních sítích a fandové na emailu sdílí, ověřuji, zpracovávám, komentuji. Hodně práce tak dělají ostatní za mě. Ten základní námět mám tak z poloviny od ostatních.

Jak zajišťujete, že nepřeberete nějakou špatnou informaci z jiného média? Jakým způsobem ověřujete své zdroje? Ověřujete si informace ze dvou na sobě nezávislých zdrojů?

Ověřování ze dvou nezávislých zdrojů není úplně mantra. Neplatí to vždy. Když například nějaký server, řekněme Echo24, informuje o tom, že vyšla vědecká práce prokazující například nízkou účinnost vakcín od Pfizeru, jdu k úplně prvnímu zdroji, tedy přímo na tu práci. Čtu si ty prvotní zdroje, poslouchám si celé rozhovory, z kterých někdo do nadpisu natáhne tři slova, zda náhodou tam není nějaký jiný kontext a podobně. Je to mravenčina. Problém ověření ze dvou zdrojů také spočívá v tom, že hodně zpravodajských serverů jede stylem "kopírovat" a "vložit", tedy že dokud nedojdete fakt k tomu základnímu zdroji, najdete deset webů, které to všechny okopírovaly od autora prvního webu, který čerpal z původního zdroje. Přijde mi, že takové zpravodajství může dělat i cvičená opice. Bohužel to předvádí i weby Českého rozhlasu i České televize. O soukromých médiích, třeba o Novinkách, iDnes a podobně, ani nemluvě. Ti to kolikrát neumí z toho zdroje ani přeložit. Základní chyba je například přeložení anglického slova "billion" jako "bilion" a ne jako "miliarda", prostě absolutní neúcta k novinařině. A to jsou to profesionálové!

Všimla jsem si, že jste si dával přihlášku do Syndikátu novinářů, jste již členem? A co Vás k tomu vedlo?

Přihlášku jsem nakonec nepodal. Jen jsem hodil fotku, že je vytisknutá a že o tom uvažuji. Děkuji za připomenutí. Znovu to zvážím.

Považujete se sám sebe více za novináře, aktivistu nebo influencera – a proč?

Spíš jsem šofér, který má tu kameru místo hospody. Já si jakoby zanadávám tam a jsem pak pro sebe takzvaně očištěn. Je to vlastně taková moje terapie, kde se svěřuji s tím, co mě trápí, a zároveň to není soukromé. Na influencera nemám dosah, na aktivistu jsem moc málo na demonstracích, na novináře jsem fakt až moc jednostranný, řekl bych.

Jaké máte plány do budoucna ohledně reportáží / komentářů / rozhovorů?

Stále zvyšovat kvalitu. Poslední dobou mi několik lidí rozhovory odřeklo, tak snad to bude po prázdninách lepší. Jednou z možností je například pár rozhovorů, které by se s určitými lidmi točily pravidelně, řekněme jednou za měsíc. Uvidíme.

Text: Jane Frank, Foto Incorrect CZ

V rozhovoru zmiňované video Skutečně nekorektně 46 zde:

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Robin Čumpelík: "Rada Českého rozhlasu se chovala jako cenzoři v padesátých letech. Ředitel se bál hovořit nahlas."

Nevěřím na spasitelská a rychlá řešení. Je potřeba něčím začít. Otázkou je jak. Času již nemáme mnoho. - I to říká Robin Čumpelík. Pokud vás složité alogaritmy platformy Youtube zavedly ke sledování kanálu Inovace Republiky, znáte jej jako moderátora, který si zve hosty z rozličných vrstev společnosti, s různým politickým či náboženským pohledem a mluví s nimi bez předsudků, doptává se a snaží se díky nim dělat inventuru současného stavu společnosti.  Robin Čumpelík je propagátor vědy, moderátor, spoluautor kanálu Inovace republiky a autor připravovaných knih - aktuálně knihy Laboratoř myšlenek, intelektuál, který jako jeden z mála nezůstává ve své ´kavárenské bublině´, ale snaží se co nejpoctivěji pochopit, co se děje ve společnosti ze všech možných úhlů pohledu.  Text: Jane Frank Jste jednou z nových mediálních online platforem s rozhovory vedenými do hloubky, která vznikla přirozeným skoro guerillovým vývojem. Jak to celé bylo? Co byl ten první impuls?  Koncem roku 2020 jsem se pust

Bejrút se mění v město duchů: Vysoká inflace, rozdělená společnost a nedostatek elektřiny

Přesně před rokem jsem psala o Libanonu jako o zemi, která v noci nespí a která se snaží žít dál. Teď se vracím na místo, které už není místem, jak si ho pamatuju. Je to stále země vonící po jasmínu, jejíž vůně však slábne víc a víc. - I to říká ve svém blogu o Libanonu a Blízkém Východě Terezie Poněšická. Autorka textu a fotografií: Terezie Poněšická Jako by tomu bylo včera, znovu nasedám do letadla směr Bejrút. Tentokrát s větším strachem a nejistotou než před rokem, kdy jsem do Libanonu jela poprvé. Poprvé jsem však nevěděla, co mě čeká, což mě paradoxně udržovalo klidnější. Teď se po třech měsících vracím do země, jejíž politická, sociální a ekonomická situace je jen den ode dne horší. Bojím se, až potkám své přátele, bojím se jejich stížností a příběhů, které se od chvíle, co jsme se poznali, nezměnily:  „Státní elektřina trvá už jen dvě hodiny denně, generátory zdražily, lira dnes zase stoupla, neteče nám voda, pivo v Mezyanu zdražili na 100 000 LL. Ayri bi balad, ayri bi hukuma,

Konec starých časů. Smrt královny Elisabeth II. zasáhla Brity na začátku krize

Je to už víc než hodina, kdy byla oficiálně oznámena smrt Královny Elisabeth II. Zrovna v době, kdy většina jejích poddaných končí v práci a spěchá domů, na nákupy či do oblíbené hospůdky na popracovní povídání. V hospůdkách je ale lidí méně než bývalo, i tady se bojí těžkých časů a začínají šetřit, kde se dá. Odpoledne sice oznámila nová premiérka, že zastropují letící ceny energií, ale za cenu extrémního zadlužení země. Krátce poté pak přerušila BBC své pravidelné vysílání a začala vysílat program o zhoršeném zdraví královny. To byl velmi neobvyklý krok, který signalizoval nevyhnutelné.  Autorka textu: Jane Frank Zhoršený stav v případě stařičké královny byl známý již několik měsíců, týdnů i dnů, mohlo se o něm znovu informovat v breaking news nebo klasických večerních zprávách, proč tedy teď... Když se moderátoři začali oblékat do černé a přes internet proudily zprávy, jak se chovat v následujících deseti dnech po Královnině úmrtí a do skotského zámku Balmoral, kam se Královna uchýl