Přeskočit na hlavní obsah

Jan Homolka: Komentování sportovních přenosů je umělecké dílo, na které se připravujete v podstatě už od narození. Lidskost spojená s tvrdou prací a pravidly je jediná možná cesta

Jan Homolka je fotbalový a hokejový komentátor, nyní šéfkomentátor, na stanici O2 TV SPORT, kde je už od jejího vzniku. Předtím působil deset let jako komentátor Eurosportu a zprávař na Frekvenci 1. Jeho alma mater je Vyšší odborná škola publicistiky v Praze. 


Autor článku: Filip Hedrich

Jak jste se dostal ke komentování? Byl to Váš sen? A měl jste nějaký vzor? 

Sen je asi až moc silné slovo. Hrával jsem fotbal a věděl jsem, že mě do hloubky nezajímá moc jiných věcí než sport. Takže jsem chtěl a musel dělat něco kolem sportu. Jen bylo otázkou, zda budu hráč, rozhodčí, trenér, mluvčí nebo něco jiného. Komentátor mě napadl až opravdu v době, kdy jsem si poprvé sedl za mikrofon. Od první minuty mi pak ale bylo jasné, že to je to, co chci. Nicméně do téhle chvíle jsem nečekal, že to budu schopný dělat, ale nějak se to sešlo. Koukal jsem na všechny sporty, odmala jsem to hltal, ale vzor jsem asi neměl. Poslouchal jsem ty lidi a byli pro mě borci, ale že bych si řekl, že chci být ten nebo onen, tak to nebylo. Spíš je základem, že to odmala sledujete, nasáváte a ukládáte v době, kdy mozek funguje opravdu skvěle a vše jako když poté najdete. Se vším se dá pracovat, ale náskok ve znalosti hry, vývoje, souvislostí, pravidel, který naberete do dvaceti, je nedohnatelný a stojím si za tím, že opravdu skvělý komentátor tuhle věc musí projít a nevědomky se připravuje od narození. 

Co obnáší post šéfkomentátora O2 TV SPORT? 

Je toho dost, ale pokud navážu, tak to už byla moje ambice, když mi došlo, že nejsem špatnej a mohlo by z toho něco být. Asi jsem nečekal, že to přijde stále ještě v relativně mladém věku, ale vše se zrychluje, podívejte na trenéra Bayernu. Hlavně to obnáší být spravedlivý, přímý a jít příkladem svou prací a nasazením. Pracovně je to z velké části o tom, že stále dost komentuju, ale ještě mám dost času na to být jen někým, kdo už jen "něco" předává. Cítím, že bych ještě dlouho byl rád, aby to tak bylo. Také musíte mít obrovskou kapacitu - řešíte nasazení utkání, rozdělení lidí v redakci napříč všemi sporty, případné posily, když nestíháme, a samozřejmě se musí zvládnout to, aby celý tým rostl a každý člověk věděl, kde je aktuálně jeho místo a kde chce být za rok, zda to je možné a jakou cestou se k tomu dá dojít. Lidskost spojená s tvrdou prací a pravidly je jediná možná cesta. Je to jako ve sportu, kabina musí fungovat. Jakmile je problém, musí se vyřešit, jak to jen jde. A musím říct, že se snažím, aby každý byl oddaný té práci, nejde to dělat na čtvrt plynu. Mám dobré kolegy, z velké části dlouholeté kamarády, kterým věřím a bez nichž by to nešlo. 

Jaké všechny sporty jste komentoval? Byly mezi nimi i nějaké netradiční? 

Zhruba třicítku. Ale nyní je to o fotbale a hokeji. Vřelý vztah jsem měl ke skokům na lyžích nebo k tenisovým grandslamovým turnajům. Ale také to byl jachtink, polo na koních, frisbee psů... Bylo toho dost. Ale pořád se někdo dívá na všechno a pořád musíte jet naplno. 

Byl nějaký sport, který se Vám opravdu špatně komentoval? 

 Asi ne, nestalo se, že by člověk byl vyřízený z něčeho. Spíš je to o tom, jak vám to sedne. Zase je to stejné jako když to hrajete. Někdy to sedne, někdy máte pocit, že to nelepí, aniž by to někdo poznal. Dobrého a špičkového komentátora oddělí právě to, že máte vysoký standard, potažmo, že zvládnete kritické okamžiky ohledně třeba pravidel nebo použití věcí ve správný okamžik. Protože pokud děláte sto věcí za rok, je jasné, že přijdou těžké momenty. Chápu, že jsou profese náročnější i zodpovědnější nebo důležitější, ale není to tak, že by si člověk jen tak šel pokecat si o fotbale. Je to umělecké dílo, je to něco, co můžete povýšit nebo zabít. A jako vše to má určité zákony a pravidla, a i když to třeba někdo nevnímá, v době sociálních sítí, sledovanosti, to není pro každého. Tlak hlavně při velkých zápasech je srovnatelný třeba s prací rozhodčího. 

Je pro Vás velký rozdíl komentovat přímo z místa zápasu / závodu či ze studia? 

Pro mě obrovský. Na stadionu vás to pohltí, vidíte detaily, jste ve svém živlu, ve své bublině. Musíte být pozornější, hlídat více věcí, je to větší adrenalin. Pokud by to šlo, dělal bych vše ze stadionu, a proto ty naše soutěže mám prostě rád, že dávají šanci být každý týden třeba na třech různých místech. 

Který zápas/akci jste si jako komentátor nejvíce užil? 

Určitě zápasy Ligy mistru. Domácí nebo venkovní, to už pak není rozdíl. Asi by každý čekal, že to bude Barcelona nebo Real Madrid. A to je opravu něco neskutečného! Ale pak vám dojde, že sedíte nahoře, hráči jsou mravenci a doma fanoušek kouká na uhlopříčku 140 cm a vy nesmíte i na tu dálku chybovat. Winter games, finále extraligy, každý zápas fotbalové ligy, je to jako droga. Každý zápas má nějaký příběh a každý zápas je jiný, to je na tom asi to nejlepší. 

Stal se Vám při komentování nějaký větší trapas? 

O nějakém fiasku nevím, jen běžné věci, o kterých třeba nikdo neví. Třeba když zjistíte po hodině komentování ve studiu, že jsou sestavy a vy je nemáte před sebou. Ale i to se dá zvládnout. 

Máte ve Vaší kariéře pořád něco, co si ještě chcete zkusit či zažít? Máte nějaký nesplněný sen? 

Pár jich je. Ten největší - aby mě to pořád bavilo, a ty dvě hodiny jsem byl nadšenej. Aby O2 TV Sport vzkvétal a lidi tam chodili rádi - aby se na nás lidi rádi dívali. A taky až budu trapnej, abych věděl, že jsem a uměl odejít. Ale to se snad ještě dlouho nestane.

Foto: Archiv Jana Homolky

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec starých časů. Smrt královny Elisabeth II. zasáhla Brity na začátku krize

Je to už víc než hodina, kdy byla oficiálně oznámena smrt Královny Elisabeth II. Zrovna v době, kdy většina jejích poddaných končí v práci a spěchá domů, na nákupy či do oblíbené hospůdky na popracovní povídání. V hospůdkách je ale lidí méně než bývalo, i tady se bojí těžkých časů a začínají šetřit, kde se dá. Odpoledne sice oznámila nová premiérka, že zastropují letící ceny energií, ale za cenu extrémního zadlužení země. Krátce poté pak přerušila BBC své pravidelné vysílání a začala vysílat program o zhoršeném zdraví královny. To byl velmi neobvyklý krok, který signalizoval nevyhnutelné.  Autorka textu: Jane Frank Zhoršený stav v případě stařičké královny byl známý již několik měsíců, týdnů i dnů, mohlo se o něm znovu informovat v breaking news nebo klasických večerních zprávách, proč tedy teď... Když se moderátoři začali oblékat do černé a přes internet proudily zprávy, jak se chovat v následujících deseti dnech po Královnině úmrtí a do skotského zámku Balmoral, kam se Královna uchýl

Národní park v plamenech: "Skvělý důvod" k hádce. Politici šli do influencerů a pak sami do sebe. Followeři pak do všech. A les stále hoří...

  Vedro, dusno a nekonečné slunce. Tyhle pocity mívají obyvatelé v Evropě každoročně v letních měsících. Když se ale Češi před dvěma týdny probudili a cítili kouř, za který může nebývale rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku, stalo se jeho hašení, ale také příčiny, celospolečenskou debatou, do které se zapojili politici, influenceři a jejich followeři - a nebrali si rukavičky.  Autorka článku: Anna Kolínková Ono také uhasit tisíc šedesát hektarů lesa není snadné, navíc v souvislosti s debatou o klimatických změnách to nabízí otázku, zdali nejde jen o ´klasický požár´, kterému se nedá zabránit či zda-li můžeme nějak změnit své zvyky a chování a předejít případným následkům klimatických změn. Požár tak vyvolal debatu mezi dvěma rozdělenými tábory – jedna klimatické změny skoro popírá a výkyvy počasí a požáry bere jako přirozený děj, druhá naopak aktivisticky alarmuje. Nejenže se tématu věnují média, ale připojilo se také několik influencerů. Který z nich rozšiřoval pochybné informace a bral

"Nekomentuju festival ve Varech, ale politicky uvědomělé herce, kteří doporučovali dnes vyšetřovaný STAN, a nyní se opíjí a zvrací do Ohře," říká František Kubásek z Incorrect CZ

You Tube mu zrušilo už tři kanály a i na Twitteru naleznete jen strohé oznámení, že ´účet byl zrušen´, přesto unikl nedávnému nezákonnému vypínání online médií nahodile označených jako ´dezinformační´.  Jeho web se jmenuje Incorrect CZ a vydává ´politicky nekorektní zprávy´, kde shrnuje události v Česku a ve světě, a komentuje je ze svého pohledu, který by se dal nazvat nekompromisně pravicově konzervativní.  Do vysílání si zve hosty na necenzurované rozhovory. Sám sebe neoznačuje ani za novináře, aktivistu či influencera, přesto patří k zástupcům občanské žurnalistiky, která zažívá poslední léta velký rozkvět, jak lidé upouští od sledování mainstreamových médií. Řeč je o komentátorovi, zaměstnáním řidiči kamionu,  Františku Kubáskovi. Jak nahlížíte na současnou mediální scénu? Všímám si, že řada lidí jednoduše přestává  věřit médiím – mnoho v tomto smyslu ´dorazila´ pandemie a šíření informací během ní  (aneb jak dnes již říká známé lidové moudro, které vzniklo během pandemie – rozdíl